Plzeň sever – Krkavec a Malesice

Na severním cípu Plzně se nachází celkem hustě zalesněná oblast. Lesy, rybníky, řeka Berounka a četné skály lákají obyvatele města k procházkám. A nejen je, objevit zase další kus přírody jsme s Pištou vyrazili i my. Byl to takový kratší okruh, jehož hlavní dominantou, viditelnou z mnoha míst, byl vrch Krkavec (540 m) s rozhlednou a vysílačem.

Výchozím bodem a parkovištěm našeho putování se stala příjezdová cesta k ranči Šídlovák. Červená turistická značka nás pak kolem sportovní střelnice a rybníku Strženka vedla pěknou lesní cestou k nejvyššímu bodu – rozhledně s vysílačem Krkavec.

Rozhledna na Krkavci u Plzně se nachází severně od Plzně na vrchu Krkavec ve výšce 504 metrů nad mořem. Rozhledna byla v roce 2012 opravena a po téměř dvou desetiletích, kdy byla uzavřená, je znovu přístupná veřejnosti.

Rozhledna Krkavec je původní a její stavba byla dokončena a rozhledna byla poprvé otevřena pro veřejnost v roce 1901. Je postavena z kamene a cihel. Její výška je 18,2 metrů. Vnitřní kamenné schodiště je také původní a má 98 schodů.

Schodiště ústí na první kruhový ochoz, přesahující okolní stromy, ze kterého je krásný výhled na plzeňskou kotlinu a okolí. Po železném žebříku je z prvního ochozu přístupný druhý vrcholový kruhový ochoz s ještě lepším výhledem.

Na vrcholu rozhledny se po opravě znovu nachází železná čtyřramenná svatováclavská koruna s obloukovými tyčemi a vyznačenými světovými stranami.

Na rozhledně Krkavec nejsou od roku 2012 žádná radiokomunikační zařízení ani antény. Vše bylo přemístěno na vedlejší příhradový stožár. (Zdroj – www.krkavec.cz).


Po pár minutách pohodového sestupu se na rozcestí Pod Krkavcem červená plynule změnila ve žlutou, která pak úvozovou cestou zamířila do vsi Chotíkov. Tady ale dlouho nezůstala, polní cestou se doklikatila zase k lesu nad Malesicemi. Tady, v místech zvaných Horní Kyjovský les, se nachází přírodní památka Malesická skála.

Malesická skála – skalní pyramida ve svahu nad Chotíkovským potokem s viditelnými sedimenty plzeňského karbonu. Zblízka si tu můžete prohlédnout, jak se na sebe vrstvily  usazeniny v pomalých a rychlých vodách. To je zřetelné z velikosti materiálu, který se usazoval. Právě pískovcové arkózy a slepence jsou zde pěkně vidět. (Zdroj – www.pzenskonakole.cz).


Po zhruba deseti minutách chůze turistická směrovka informuje o další zajímavosti, zřícenině hradu Kyjov, stojící na skále nad chotíkovským potokem. Patrné jsou již jen zbytky hradu postaveného ve 14. století Děpoltem z Malesic. Hrad byl opuštěn na začátku 16. století.

Cesta pomalu klesala do obce Malesice, odkud se po zelené turistické trase, polní cestou směrem na východ, opět zanořila do lesa. Hned na jeho začátku, nad obcí Radčice, stojí nově zrekonstruovaná kaple Panny Marie Pomocné.

Na samém počátku historie tohoto místa je uváděn od nepaměti obrázek Panny Marie Pomocné pověšený na mohutném dubu. Toto místo na okraji lesa, který patřil rodu Schönbornů, využila k motlitbám za svého čtyřletého nemocného synka dědičná hraběnka Johana Schönbornová, rozená Lobkowiczová. Syn se uzdravil a ona roku 1868 nechala na tento strom pověsit obrázek nový.

K obrázku se chodíval modlit s dětmi i řídící učitel Jan Kašpar z blízkých Křimic, otec pozdějšího pražského arcibiskupa a kardinála Karla Kašpara. Z jeho popudu je po pětileté sbírce a s požehnáním hraběcího rodu vystavěna kaple, která je 16.9. 1894 vysvěcena. (Zdroj – web obce Křimice).


Od kaple pak vede cesta dolů do Radčic. Tady, při kraji lesa, vysoko nad silnicí, prochází přírodní památkou Čertova kazatelna. Jedná se o skalní útvary, vzniklé postupným zvětráváním. V jednom místě je zajímavá vyhlídka s křížem, dole se klikatí řeka Mže. V 19. století byl na skále postaven zámeček, ten dnes slouží jako soukromá uměleckoprůmyslová škola.

Odsud už pak zbývá zelené turistické trase jen zhruba tři kilometry, než dorazí zpátky do civilizace, k obchodnímu centru Globus, kde končí. Zhruba třetinu před jejím koncem je ještě možnost odbočit na rozhlednu Sylván, čehož jsme však kvůli mlze nevyužili. Obešli jsme Globus a opět zašli do lesa, směrem k vrchu Sytná (451 m), odtud nás pak modrá turistická značka dovedla zpátky k autu.

Náš pohodový výlet po severním plzeňsku měřil zhruba 22 km a zvládli jsme ho za 5 hodin a 45 minut.

Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *