Dálkový pochod Plzeň – Zdice

Čas od času nás (no dobře většinou jenom mně) napadne, dát si trochu do těla dálkovým pochodem. Pro tyto účely volíme vždy severovýchod, tedy směrem k Berounu. Nevím proč to tak je, ale i dnes volíme tento směr a trasu Plzeň – Zdice.

Jedná se o klasický pochod, zkoumáním pamětihodností se po cestě tentokrát zdržovat nebudeme. I tak ale beru malý kompakt pro dokumentaci prošlých míst. Začínáme s Náčelníkem někdy po osmé v plzeňské nádražní restauraci nad dobře natočeným půllitrem Gambrinusu. Z města se vymotáváme Lobezskou ulicí a po překročení mostu přes Úslavu stoupáme čtvrtí Lobzy polní cestou směrem k nákupnímu centru Tesco na Rokycanské třídě. Tady se napojujeme na zelenou a po chvíli mizíme na čas v lese.

Na řadě je rozcestí U Zátiší a Na Pohodnici. Tady lehce zkoumáme Jandovu skálu. Po chvíli opouštíme les, proplétáme se sjezdy a nájezdy dálnice D5 a na rozcestí Čilinské polesí se do něj zase noříme. Na kopci s rozcestím Čilina (523 m), který dal této části lesa jméno, pak na lavičce pod vysílačem trochu posvačíme. Rokycany jsou už nedaleko a od rozcestí U Němčiček do nich přicházíme po červené. Míjíme vlakové nádraží a na Masarykově náměstí se usazujeme v pivnici Lidový dům. Polévka je dobrá, pivo za moc nestojí.

Z rokycanského náměstí se vyplétáme po modré polní cestou k rozcestí Borek, s romantickým přepadem Boreckého rybníku. Rybník je to pořádný a je třeba ho celý obejít, než se dostaneme na silnici do Svojkovic. Místní motorest má dnes sanitární den, smůla. Šlapeme tedy dál asfalt do Holoubkova, tady si v restauraci Na Růžku chvíli odpočineme u kávy a dobrého pivka.

Z poměrně frekventované silnice odbočujeme ve vsi Mýto po červené vzhůru k hřbitovu s pěkným kostelem sv. Štěpána. Po průchodu viaduktem se naskytne pohled na impozantní Štěpánský rybník. Restauraci Pod Kaštanem u kařízského nádraží nelze minout, je tu poměrně veselo, tak si pod slunečníkem vychutnáme jedno místní točené. Červená nás pak vede přes Kařízek, Kařízek rozcestí, Dubový vršek – rozcestí, Újezd a rozcestí Hrádek do Hořovic. Tady to u místní nemocnice máme rovných 50 km a vytahujeme čelovky, neboť padla tma. Touto metou také končí další fotografování, teď už půjdeme jenom po tmě. Dobře se tady také projevuje zkušenost, že do 50 km je to legrace, všechno nad pak už jen utrpení.

Necháváme za zády díky nadcházejícímu státnímu svátku ztichlé a liduprázdné Hořovice a po zelené jdeme do Tihavy. Ve vsi trochu bloudíme, než najdeme značku schovanou v uličce mezi domy. Chvíli na to se ztrácíme zase, když si zacházíme k usedlosti Pohodnice a musíme se pracně vracet. Dusod kopyt zdejších koní ve tmě nám pěkně nahnal strach. Po nějaké době se dostáváme do Netolic. Držet se ale zelené dál se nám nedaří a tak scházíme za vsí z lesa na silnici. Projdeme Lochovice a Libomyšl a na křižovatce u Stašova odbočujeme vpravo na poslední čtyři kilometry do Zdic. Noc se přehoupla a je prvního května, zhruba dvě hodiny po půlnoci, sedíme na autobusové zastávce a čekáme na odvoz, pro dnešek máme splněno.

Dnešní dálkový pochod měří 68 km.

 

Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *