Zimní SuPrBěh 2018 – vzhůru na Svatobor

Povedená sportovní akce – běh (spíše tedy zrychlená chůze) od kapličky sv. Antonína v Sušici, vzhůru na rozhlednu Svatobor pořádá OCR & trailrun Sušice. Vyrážíme celá rodina.

Počasí nám tedy moc nepřeje, od rána leje jako z konve. Je čas se rozběhat a tak beru Pištu a dáváme si lehčí rozklusání v dešti. Na start se řadím hodinu před nedělním polednem s Terkou a jejím Rebel týmem Blovice a jako mávnutím kouzelného proutku najednou přestává pršet. Je to tady, vyrážíme. Už po chvíli je jasné, že na nějaký extra běh to nevypadá, převýšení je opravdu parádní, tak spíš jen tak cupitáme do kopce.

První zastávka je po půl kilometru u odpočívadla a my si svazujeme nohy a skáčeme snožmo po louce, docela to dá zabrat. Další je plazení pod ostnatým drátem, pěkně v jehličí a bahýnku, divácky to velmi oblíbená disciplína. Na konci si pak musíme zapamatovat čtyři tvary sněhové vločky na obrázku, takový memory test a držet ho v hlavě až do cíle. Po pár metrech už ale nevím, jak to bylo.

Následuje přechod po kládách a prknech, kdo spadne dělá za trest tzv. angličáky. Zbývá popadnout kládu a vyjít do strmého kopce, obkroužit strom a zase sejít zpátky. Další překážka je šplh na laně, je pěkně mokré a docela klouže, ale můžeme si pomáhat, takže to zvládáme. Zas trochu skoro běhu a je tu hod oštěpem do slaměného terče. Připadám si jako pravěký lovec a neomylně zasahuji terč, mám radost, čekal jsem, že se vůbec netrefím.

Předposlední úkol je ručkování, tady pohoříme všichni, dáme to do půlky, ale visící koule jsou nad naše síly, no nic zase další angličáky. Adrenalin stoupá, před námi je výběh do skalnatého srázu a na něm poslední disciplína – memory test, tedy složit správně sněhové vločky. V tuto chvíli se hodí rčení, že když je blbá hlava, trpí celé tělo. Celou řadu si nepamatuje nikdo z nás. A je tu cílová rovinka a cíl. Medaile na krk a trochu horkého čaje na zahřátí. Hrozně tu fouká, chvilku si odfrkneme, uděláme společné foto a je po všem.

Velký dík patří organizátorům,  závod proběhl v bezva atmosféře, překážky byly taky fajn a medaile je fakt pěkná. Trasa tentokrát neměřila víc jak tři kilometry, ale bylo to fajn. Příště se zůčastníme zas.

 

Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *