Škoda Fit půlmaraton Plzeň

Po delší neplánované zdravotní přestávce je tu první závod kterého se můžu zůčastnit. Vše se samozřejmě odehrává ve stínu koronavirového šílenství, ale jsem rád, že vůbec běžím.

Fyzicky připraven tedy rozhodně nejsem, před dvěma týdny mi skončila nemocenská a ještě se úplně necítím. Volím strategii start-cíl, tedy udržet si nějaké tempo a v něm setrvat až do konce.

Startuje se ve vlnách po padesáti, na ústech musí být rouška, alespoň na prvních pár desítek metrů. Nikdo tak neví, jaký je průběžně v pořadí, zvlášť když se běží i štafeta 4×5 km a 2x 10 km.

Trasa je ale celkem fajn, vede v okruhu kolem celého města. Všechno je zabezpečeno jak má, nejhezčí část je ta, kdy se běží areálem plzeňské Škodovky.

V cíli mi medaili podávají slečny v rouškách a v jednorázových rukavicích. Chápu, je to nařízení, ale doufám, že už tomu bude brzy konec, tohle prostě nějak ke sportu nepatří. Příjemným překvapením je i setkání s kolegy z Rebel Teamu Blovice s nimiž občas taky někde běhám a kamarádem Mírou, který přijel jen proto, aby mi udělal pár fotek ze závodu.

Daří se mi bez nějakých zádrhelů doběhnout do cíle. Mám toho tedy dost, nicméně jsem šťastný. Svůj rekord na půlmaraton zlepšuji o dvacet vteřin na 1:46:06.

 

Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *